Přijde Pepíček domů a tatínek se ho ptá:"Tak,Pepíčku,co bylo ve škole?" "Čtyři jedničky a jedna pětka." "Opravdu?"Tatínek otevře žákovskou knížku a tam je napsáno:11.11.-Matematika:5!
Ředitel policie se vrací domů a už ve dveřích volá na manželku:"Honem se pojď,Boženo,podívat,co jsem koupil!Pravý obraz od Rembrandta za 10 000 korun.To je terno,co?" "A co je na něm namalováno?"ozve z obýváku manželka."Představ si...stanice metra Malostranská!"
Hádajú sa dvaja policajti v lese z čoho je tá kostra na zemi.
Prvý vraví: "To je z jeleňa."
Druhý: "Nie, to je zo srnca."
Ide okolo poľovník a vraví: "Chlapi, toje kostzra z bicykla."
V malom obchode bola na dverách výrazná ceduľa: Pozor pes! Chlapík prišiel, opatrne vliezol dovnútra a vidí, že pri pulte leží starý baset a spí. Pýta sa predavača:
- No, nevyzerá, že by mohol byť nebezpečný. Môžete mi povedať, prečo ste tam dali tú ceduľu?
- Viete, keď tam nebola, ľudia oňho zakopávali...
Mojžíš,Ježíš a starý pán spolu hrají v nebi golf.Mojžíš zahajuje hru.Usadí míček míří k jamce za jezírkem a odpálí.Míček letí a padá do jezírka.Mojžíš však zvedá hůl,vody se rozestupují a míček se po vodním dně dokutálí na břeh 2 metry od jamky.Ježíš nechce zůstat pozadu.Připraví míček a střílí stejným směrem.Ale i jeho míček se pomalu snáší na hladinu jezírka.Ježíš zvedá svou hůl a míček se po dopadu na vodní hladinu,navzdory přírodním zákonům,po hladině dokutálí ke břehu.Zastaví se metr od jamky.Na řadě je starý pán.Ledabyle ťukne do míčku a ten se odrazí doprostřed jezírka.Tam se zázračně odrazí a letí k nebi.Letadlo nad golfovým míčkem ho odpinkne na dálnici.Míček se zařadí do levého pruhu a předjede tirák s návěsem.Odbočí zpět k hřišti,proletí branou,po cestičce se dokutálí k jamce a spadne přímo do ní.Mojžíš se nakloní k Ježíšovi a zašeptá:"Já opravdu nerad hraju golf s tvým taťkou!"
ja som slovak a tak poviem slovensky vtip:raz na vojnu pride list, general ho otvori a ci ta: mily general zomrela Janovi zena mate mu to povedat s citom lebo on je lutostivy ked general docita da zoradit vojsko a povie: ty co maju zeny doma krok v pred Janko spravy krok a general mu povie : Jano ty kam sa jebes!
Jede James Bond po poušti v super autě a najednou uvidí velblouda. Zastaví u něho a povídá: "Víš, kdo já jsem?" Já jsem Bond, James Bond. Velbloud na to odpoví: " a já jsem bloud, velbloud."
Jde mladý šnek se starým šnekem a starý šnek učí mladého, jak přejit přes silnici. Starý šnek říká: " Musíš se dívat na ty dvě světla a schovat se mezi ně." Starý šnek mu to názorně ukáže. Přechází přes cestu, uvidí auto a dvě světla a schová se mezi ně a přejde bez problémů přes cestu. Mladý šnek přechází přes cestu, schová se mezi dvě světla a najednou: "KŘUP." A starý šnek povídá: "Mmm... tříkolka tu jsem tady dlouho neviděl jed.
Letí vrána a říká si: "Krá, krá, krá." Najednou narazí do sloupu, spadne na zem a říká: !Kro, kri, krak... Jak to vlastně bylo?
Tři netopýři jsou svěšení hlavou dolů na drátech a najednou se jeden z nich obrátí prudce hlavou vzhůru. Jeden z netopýrů se ptá:" Hele co se mu stalo?" a druhý na to:" Nevím, asi omdlel"
Jede autobus plný bláznů a jenom řidič je normální. Autobus se porouchá a jeden z bláznu mezi tím, jak to řidič autobusu se snaží opravit, přijde za ním a povídá mu: " Já vím, co to mu jé. Já vím, co to mu je." Řidič na to mávne rukou a povídá: " No ty určitě víš..." a pošle ho pryč. Za chvíli přijde blázen zas a povídá:" Já vím, co to mu jé. Já vím, co to mu je." Řidič na to mávne rukou a povídá: " No ty určitě víš..." Takhle se to opakuje několikrát a jak přijde znova blázen: " Já vím, co to mu jé. Já vím, co to mu je.", tak mu řidič řekne: " No tak co to mu je?" a blázen odpoví: " Je to rozbité!"
Co musí dělat muž:
1. zasadit strom
2. postavit dům
3. udělat syna
Co musí udělat žena:
1. zalévat strom
2. uklízet dům
3. starat se o ty dva pitomce
Jdou dva lesem k babičce, jeden nevidomý a druhý jednooký. Větev píchne jednookého do oka a jednooký říká: " Tak jsme došli", a nevidomý na to: " Ahoj babi! "
Tři upíři se vsadí, který z nich toho nejvíc vypije.
První noc vylétne první.
Vrátí se k ránu. U koutku úst mu ještě skapává kapka krve.
"Tak co, jak jsi dopadl?"
"Viděli jste támhle za kopcem to stádo ovcí?"
"No jo, viděli"
"Tak jsem je dnes v noci všechny vysál.."
"Tak to není špatný", na to ostatní dva.
Druhou noc vylétne druhý upír.
Vrací se ráno na poslední chvíli, už už na obzoru vykukuje slunce.
Servítkem si otírá bradu a ústa od krve.
"Hoši, viděli jste na druhé straně to velké stádo krav?"
"No jo, viděli."
"Tak jsem je do rána všechny vysál"
"To je teda supervýkon", chválí ho zbývající dva.
Třetí noc vylétne třetí upír.
Ráno již slunce dávno vysušilo rosu, ale třetí upír nikde. Zbylí dva se jdou uložit do svých rakví.
Večer vstanou a hlídají u okna ve věži, kdyby se ten třetí vracel.
Přillétne až k ránu druhého dne.
Celý obličej upatlaný od krve, ruce a hrudník taky, takže ho ti dva sotva poznávají.
"Tak povídej, kde jsi byl tak dlouho, co jsi dělal?"
"Hoši - viděli jste vedle kopce ten velký tovární komín?"
"No jo, viděli."
"Tak já ne..." Attachment not found.
Ptá se Pepíček paní učitelky:"Můžu být potrestán za něco, co jsem neudělal?"Učitelka:"To v žádném případě!"Pepíček:"Tak to je dobře.Já jsem totiž neudělal domácí úkol!"
Príde mladá žena do preplneného autobusu kde prejde okolo postaršieho muža. Muž sa postavi. žena mu povie: ,, Len kludne seďte. Muž si sadne ale o chvílu sa chce zase postaviť. žena zase povie: ,,Kludne seďte" Muž odpovie vystresovaním hlasom: ,, Pani, už sme prešli dve zastávky od tej kde som chcel vystúpiť.!
Soudce: „To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby vám byl trest poněkud zmírněn, musíte nám
vysvětlit motiv svého činu.“
Obžalovaný muž: „Když ona byla tak omezená, že jsem ji prostě musel zabít.“
Soudce: „Vždyť to, co nám teď říkáte, váš čin ještě přitěžuje. Jestli nechcete, aby vás přísedící už
napřed odsoudili, pak nám předložte alespoň jedno polehčující vysvětlení.“
Na to se obžalovaný muž rozhovořil:
„Bydlíme ve 13. poschodí jednoho vysokého domu. V prvním poschodí žije rodina hotelového
portýra, která má dvě děti, které ale zůstaly od přírody neobyčejně malé, 12 letý měří 80 cm a
19 letý pouze 90 cm.
Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena říká: „V rodině našeho portýra je něco špatně. Ty
jejich děti jsou praví pyrenejové.“
Já říkám: „Ne, ty myslíš, že jsou pygmejové.“
„Ne,“ říká moje žena „pigmej je látka, kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy.“
Já říkám: „To je pigment.“
„Ne,“ říká moje žena „pigment je to, na co psali staří Římané.“
Já říkám: „To je pergamen!“
„Ne,“ říká moje žena „pergamen je, když básník začne něco psát, a pak to nedokončí...“
„Pane soudce, musíte ocenit, že jsem se ovládl, zamlčel slovo fragment, sedl si odevzdaně do
křesla a začal číst noviny.
Náhle však ke mně přišla žena s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec... Tedy -moje
žena.“
„Miláčku, koukni se, co zde stojí.“
Otevře knihu, ukáže na jedno místo v textu a říká: „Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15.“
Vzal jsem knihu a stále ještě poklidně vysvětlil: „Ale miláčku, to je francouzská kniha a
francouzský text. Tady stojí: „La Marquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV.“
To znamená: „Markýza Pompadour byla milenkou Ludvíka XV.“
„Ne,“ říká moje žena „to musíš překládat doslovně: La Marquise = slunečník, Pompadour =
kabelka, la Maitresse = učitelka, Louis XV = pasák 15.
Já to musím vědět naprosto přesně, já jsem si přece objednala pro svou výuku francouzštiny
vynikajícího legionáře.“
Já říkám: „Ty myslíš lektora.“
„Ne,“ říká moje žena „lektor byl antický řecký hrdina.“
Já říkám: „To byl Hektor a ten byl z Tróje.“
„Ne,“ říká moje žena „Hektor je plošná míra.“
Já říkám: „To je hektar!“
„Ne,“ říká moje žena: „Hektar je nápoj bohů.“
Já říkám: „To je nektar.“
„Ne,“ říká moje žena „Nektar je řeka v jižním Německu.“
Já říkám: „To je Neckar.“
Moje žena: „Vždyť přece znáš tu krásnou písničku o Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno
zpívali jako duo.“
Já říkám: „Tomu se říká duet.“
„Ne,“ říká moje žena „duet je, když mají dva muži souboj se šavlí.“
Já říkám: „To je duel.“
„Ne,“ říká moje žena „duel je díra v hoře, kterou projíždí vlak...“
A dál, pane soudce -dál jsem to již nevydržel. Vzal jsem kladivo a ženu jím umlátil.“
Nastala chvíle mlčení, po níž soudce vstal a vyřkl ortel:
„Osvobozen, já bych ji umlátil už u Hektora
Otec se rozčílí na syna:"Zase jsi dostal pětku z dějepisu!"Syn se brání:"Táto,ale to zavinil Alexandr Veliký!"Tu vykoukne maminka z kuchyně:"Tak si najdi jiného kamaráda!"
Soused vyjde na zahradu a kouká,že policista,co bydlí vedle,kope dvě studny.Chvíli se dívá,pak mu to přece jen nedá a ptá se:"Že jsem tak smělej,na co potřebujete dvě studny?" "Na co,na co...to je přece jasný,ne?Jedna je na studenou a druhá na teplou vodu!"
Mnich nabídl jeptišce svezení autem. Když nastupovala, na okamžik nechtěně odhalila lýtko. Duchovního ten pohled rozhodil. Téměř naboural. Jen co se uklidnil, položil jeptišce opatrně ruku na koleno.
„Otče, pamatujete na žalm 129?“ spražila ho pohledem jeptiška.
Mnich ruku sundal.
Po chvíli mu to nedalo a znovu vrátil dlaň na její koleno. Už zvýšila hlas:
„Otče, pamatujete na žalm 129?“
Duchovní se zastyděl: „Promiňte, sestro, opravdu nevím, co se dnes se mnou děje.“
Dojeli do konventu. Mnich spěchal nahlédnout do Bible. Nalistoval žalm 129 a čte:
„Pokračujte v hledání. Nebojte se stoupat výše. Najdete štěstí.“
Poučení pro život: Nemáme-li ve své profesi hluboké znalosti, můžeme propást mimořádnou příležitost.
Vlkovi se narodí miminko. Tak ho, jak to žádá tradice, s kamarády řádně zapije a druhý den se unavený a s obrovskou kyticí vydá do porodnice.
Sestřička mu miminko ukáže a vlk se rozplývá:
"To je ale krásné miminko, koukněte ten růžovoučkej čumáček. A jaký má roztomilý očička. A vidíte ty nádherný ouš... TY UŠI!!! Jen počkej, zajíci!
Jsem ráda, že se ti líbil - no a přidám další. Schválně, jestli trumfne ten minulý .
Turista si pronajme velblouda a vydá se na projížďku po Sahaře. Jede, jede, sluníčko pálí - najednou se velbloud zastaví a stojí. Turista ho prosí, přemlouvá, vyhrožuje - nic nepomáhá, velbloud stojí jako přibitej.
Turista se zoufale rozhlíží, všude kolem jen písek. A najednou si všimne klacku zapíchnutého v hromadě písku a na něm napíchnuté cedule s nápisem VELBLOUDSERVIS a šipkou.
Vydá se tedy směrem, kam ukazuje šipka - chvíli velblouda táhne za sebou, chvíli ho strká, funí ... no a když už si myslí, že žízní padne, najednou vidí před sebou na zemi sedět Araba v tom jejich hábitu a vedle něj v písku namalovanej obdélník.
"Prosím Vás, já hledám velbloudservis, nevíte, je to ještě daleko?"
Arab se široce usměje: "Velbloudservis je tady, pane."
"No to jsem rád. Porouchal se mi velbloud, nechce a nechce jet, nevím, co s ním je. Můžete se mi na něj podívat?"
Arab ukáže rukou na ten obdélník a povídá: "Zacouvejte si do boxu."
Turista s hekáním nastrká velblouda do obdélníku, Arab pomalu vstane, ze záhybu hábitu vytáhne hůlku, rozmáchne se a vší silou praští velblouda přes ..... jistá velmi citlivá místa. Velbloud vyrazí jako vystřelenej z praku a nadzvukovou rychlostí zmizí za nejbližší dunou.
Arab se spokojeně usmál: "Vidíte, pane, Váš velbloud už je zase úplně v pořádku."
"Noooo, v pořádku sice je, ale taky je FUČ! Jak já ho teď chytím?"
"Zacouvejte si do boxu ..."
čech, Rus Američan našli portál s kterým se můžeš přemistovat z místa na místo. K portálu jde Rus řekne do Ruska a je tam. K portálu jde Američan řekne do Ameriky a je tam.K portálu jde čech, ale těsně než tam dojde zakopne o kámen řekne do...... a objeví se tam.
Nebo: čech Rus a Američan se vsadili kdo nejdéle vydrží ve strašidelné jeskyni. Jde tam Rus a slyší: oloupu tě sežeru tě pak tě z ona vyhodím!!!!! Uteče! Jde tam Američan a uslyší to samé. Uteče!!!! Jde tam čech a uslyší to samé. Rozsvítí baterku a tam je opice jak říká banánu: oloupu tě sežeru tě pak tě z okna vyhodím!!!!
Zvířátka si v lese postavila krásnou novou kadibudku s okénkem a dveřmi. Druhý den zjistí, že kadibudka má vyražené okno.
Zvířátka svolají schůzi a zjišťuje se, kdo o tom něco ví.
Přihlásil se zajíc: "Já bych o tom něco věděl. Jdu kolem našeho krásného nového záchoda a slyším divný funění. Tak se chci kouknout, co se děje, a v tom se rozlítnou dveře, chytne mě medvěd, vytře si se mnou zadek a vyhodí mě zavřeným oknem."
Všichni se po sobě kouknou, ale medvěd je silák, tak všichni raději mlčí.
Druhý den jsou u záchoda vyražené dveře. Zvířátka zase svolají opět schůzi.
"Já bych o tom něco věděla," přihlásí se liška. "Jdu takhle kolem našeho záchodku a slyším divný funění. Jdu blíž, ale vtom se rozlítnou dveře, medvěd mě popadl, vytřel si se mnou zadek a prohodil mě zavřenýma dveřma."
Všichni se zase po sobě kouknou, už jsou na medvěda dopálení, ale přece jen se ho bojí, tak nic neříkají.
Nicméně třetí den najdou místo kadibudky jen ruiny. Všude po okolí jsou třísky z prken, střecha se kymácí napíchnutá na nejvyšší borovici a zbytek okna je nalezen půl kilometru od původního místa.
Zvířátka svolají třetí schůzi. Tohle je už učiněný vandalství. Kdo o tom něco ví? Chvíli je ticho a pak se přihlásí ježek:
Sleduje Vladimír Putin zprávy a tam slyší:
"Američani vypálili na Rusko atomovou bombu, 500.00 mrtvých!"
"A safra!" vykřikne Putin a rozkáže svým vojákům:
"Ihned vypalte na Ameriku atomovou bombu!"
Jeden voják povídá: "Nemáme atomovou bombu!"
"Ne? A tamto je co?" ukazuje Putin na jednu.
"Ale to je gumová atrapa!" povídá voják.
"Nevadí, vypalte gumovou atrapu!"
Druhý den se George Bush dívá na zprávy a tam pozoruje:
"Rusové vypálili na Ameriku atomovou bombu! Milion mrtvých a ještě pořád skáče!"
Koncem šestnáctého století se v italské Cremoně sešly tři známé rodiny,
které vyráběly housle.
Před obchodem Amatiů stála velká cedule:
"Nejlepší housle v Itálii!"
Hned vedle, před domem Guarnierů, bylo na ceduli zlatým písmem:
"Nejlepší housle na světě!"
Na konci ulice byla dílna Antonia Stradivariho a na jejích dveřích malá cedulka:
"Nejlepší housle v ulici."
Ve Washingtonu před Bílým domem klečí na ulici maličkej stařeček s bílými vousy, ručičkou šátrá po zemi, lucerničkou si svítí. Kolemjdoucí se ptají: "Copak se vám ztratilo, dědečku? Řekněte, my vám pomůžeme hledat."
"Ale, lidé dobří, já tady hledám poctivost."
"Jo dědečku, tu u nás nenajdete. Ale poradíme vám - zkuste zajet do Ruska, tam byste ji možná ještě našel."
A tak druhý den v Moskvě na Rudém náměstí vidí lidé malého, bělovousého stařečka - po čtyřech leze po zemi, ručičkou šátrá, lucerničkou si svítí. Lidem je dědečka líto.
"Copak hledáte, dědečku? Řekněte a my vám to pomůžeme najítt."
"Ale, lidé dobří, já tady hledám poctivost."
"Kdepak dědečku, tu u nás už nenajdete. Ale zkuste zajet do Česka, tam prý ještě existuje."
A tak další den vidí Pražané na Václavském náměstí pod koněm malého dědečka, bílé vlasy, bílé vousy - po zemi leze po čtyřech, ručičkou před sebou šátrá.
"Copak se vám stalo, dědečku? Něco jste ztratil? Řekněte, my vám pomůžeme hledat."
"Ale, před chvílí jsem si tu položil takovou malou lucerničku - a je PRYČ."
Komentáře
"Nevymýšlej, budeš mít kapra jako ostatní... "
Hádajú sa dvaja policajti v lese z čoho je tá kostra na zemi.
Prvý vraví: "To je z jeleňa."
Druhý: "Nie, to je zo srnca."
Ide okolo poľovník a vraví: "Chlapi, toje kostzra z bicykla."
Idú dva ľadové medvede po púšti
a jeden hovorí:
cípana, ta tu sa muselo teda šmýkať, keď to tu je tak posypané...
V malom obchode bola na dverách výrazná ceduľa: Pozor pes! Chlapík prišiel, opatrne vliezol dovnútra a vidí, že pri pulte leží starý baset a spí. Pýta sa predavača:
- No, nevyzerá, že by mohol byť nebezpečný. Môžete mi povedať, prečo ste tam dali tú ceduľu?
- Viete, keď tam nebola, ľudia oňho zakopávali...
Jde mladý šnek se starým šnekem a starý šnek učí mladého, jak přejit přes silnici. Starý šnek říká: " Musíš se dívat na ty dvě světla a schovat se mezi ně." Starý šnek mu to názorně ukáže. Přechází přes cestu, uvidí auto a dvě světla a schová se mezi ně a přejde bez problémů přes cestu. Mladý šnek přechází přes cestu, schová se mezi dvě světla a najednou: "KŘUP." A starý šnek povídá: "Mmm... tříkolka tu jsem tady dlouho neviděl jed.
Letí vrána a říká si: "Krá, krá, krá." Najednou narazí do sloupu, spadne na zem a říká: !Kro, kri, krak... Jak to vlastně bylo?
Tři netopýři jsou svěšení hlavou dolů na drátech a najednou se jeden z nich obrátí prudce hlavou vzhůru. Jeden z netopýrů se ptá:" Hele co se mu stalo?" a druhý na to:" Nevím, asi omdlel"
Jede autobus plný bláznů a jenom řidič je normální. Autobus se porouchá a jeden z bláznu mezi tím, jak to řidič autobusu se snaží opravit, přijde za ním a povídá mu: " Já vím, co to mu jé. Já vím, co to mu je." Řidič na to mávne rukou a povídá: " No ty určitě víš..." a pošle ho pryč. Za chvíli přijde blázen zas a povídá:" Já vím, co to mu jé. Já vím, co to mu je." Řidič na to mávne rukou a povídá: " No ty určitě víš..." Takhle se to opakuje několikrát a jak přijde znova blázen: " Já vím, co to mu jé. Já vím, co to mu je.", tak mu řidič řekne: " No tak co to mu je?" a blázen odpoví: " Je to rozbité!"
Co musí dělat muž:
1. zasadit strom
2. postavit dům
3. udělat syna
Co musí udělat žena:
1. zalévat strom
2. uklízet dům
3. starat se o ty dva pitomce
Jdou dva lesem k babičce, jeden nevidomý a druhý jednooký. Větev píchne jednookého do oka a jednooký říká: " Tak jsme došli", a nevidomý na to: " Ahoj babi!
První noc vylétne první.
Vrátí se k ránu. U koutku úst mu ještě skapává kapka krve.
"Tak co, jak jsi dopadl?"
"Viděli jste támhle za kopcem to stádo ovcí?"
"No jo, viděli"
"Tak jsem je dnes v noci všechny vysál.."
"Tak to není špatný", na to ostatní dva.
Druhou noc vylétne druhý upír.
Vrací se ráno na poslední chvíli, už už na obzoru vykukuje slunce.
Servítkem si otírá bradu a ústa od krve.
"Hoši, viděli jste na druhé straně to velké stádo krav?"
"No jo, viděli."
"Tak jsem je do rána všechny vysál"
"To je teda supervýkon", chválí ho zbývající dva.
Třetí noc vylétne třetí upír.
Ráno již slunce dávno vysušilo rosu, ale třetí upír nikde. Zbylí dva se jdou uložit do svých rakví.
Večer vstanou a hlídají u okna ve věži, kdyby se ten třetí vracel.
Přillétne až k ránu druhého dne.
Celý obličej upatlaný od krve, ruce a hrudník taky, takže ho ti dva sotva poznávají.
"Tak povídej, kde jsi byl tak dlouho, co jsi dělal?"
"Hoši - viděli jste vedle kopce ten velký tovární komín?"
"No jo, viděli."
"Tak já ne..."
Attachment not found.
"A je to moje pane doktore?"
vysvětlit motiv svého činu.“
Obžalovaný muž: „Když ona byla tak omezená, že jsem ji prostě musel zabít.“
Soudce: „Vždyť to, co nám teď říkáte, váš čin ještě přitěžuje. Jestli nechcete, aby vás přísedící už
napřed odsoudili, pak nám předložte alespoň jedno polehčující vysvětlení.“
Na to se obžalovaný muž rozhovořil:
„Bydlíme ve 13. poschodí jednoho vysokého domu. V prvním poschodí žije rodina hotelového
portýra, která má dvě děti, které ale zůstaly od přírody neobyčejně malé, 12 letý měří 80 cm a
19 letý pouze 90 cm.
Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena říká: „V rodině našeho portýra je něco špatně. Ty
jejich děti jsou praví pyrenejové.“
Já říkám: „Ne, ty myslíš, že jsou pygmejové.“
„Ne,“ říká moje žena „pigmej je látka, kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy.“
Já říkám: „To je pigment.“
„Ne,“ říká moje žena „pigment je to, na co psali staří Římané.“
Já říkám: „To je pergamen!“
„Ne,“ říká moje žena „pergamen je, když básník začne něco psát, a pak to nedokončí...“
„Pane soudce, musíte ocenit, že jsem se ovládl, zamlčel slovo fragment, sedl si odevzdaně do
křesla a začal číst noviny.
Náhle však ke mně přišla žena s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec... Tedy -moje
žena.“
„Miláčku, koukni se, co zde stojí.“
Otevře knihu, ukáže na jedno místo v textu a říká: „Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15.“
Vzal jsem knihu a stále ještě poklidně vysvětlil: „Ale miláčku, to je francouzská kniha a
francouzský text. Tady stojí: „La Marquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV.“
To znamená: „Markýza Pompadour byla milenkou Ludvíka XV.“
„Ne,“ říká moje žena „to musíš překládat doslovně: La Marquise = slunečník, Pompadour =
kabelka, la Maitresse = učitelka, Louis XV = pasák 15.
Já to musím vědět naprosto přesně, já jsem si přece objednala pro svou výuku francouzštiny
vynikajícího legionáře.“
Já říkám: „Ty myslíš lektora.“
„Ne,“ říká moje žena „lektor byl antický řecký hrdina.“
Já říkám: „To byl Hektor a ten byl z Tróje.“
„Ne,“ říká moje žena „Hektor je plošná míra.“
Já říkám: „To je hektar!“
„Ne,“ říká moje žena: „Hektar je nápoj bohů.“
Já říkám: „To je nektar.“
„Ne,“ říká moje žena „Nektar je řeka v jižním Německu.“
Já říkám: „To je Neckar.“
Moje žena: „Vždyť přece znáš tu krásnou písničku o Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno
zpívali jako duo.“
Já říkám: „Tomu se říká duet.“
„Ne,“ říká moje žena „duet je, když mají dva muži souboj se šavlí.“
Já říkám: „To je duel.“
„Ne,“ říká moje žena „duel je díra v hoře, kterou projíždí vlak...“
A dál, pane soudce -dál jsem to již nevydržel. Vzal jsem kladivo a ženu jím umlátil.“
Nastala chvíle mlčení, po níž soudce vstal a vyřkl ortel:
„Osvobozen, já bych ji umlátil už u Hektora
Pretože je tam napísané "TU OTVORIŤ"
"Proč krmíš slepice čokoládou?"
On odpoví:
"Aby mi snesly kindervejce."
„Otče, pamatujete na žalm 129?“ spražila ho pohledem jeptiška.
Mnich ruku sundal.
Po chvíli mu to nedalo a znovu vrátil dlaň na její koleno. Už zvýšila hlas:
„Otče, pamatujete na žalm 129?“
Duchovní se zastyděl: „Promiňte, sestro, opravdu nevím, co se dnes se mnou děje.“
Dojeli do konventu. Mnich spěchal nahlédnout do Bible. Nalistoval žalm 129 a čte:
„Pokračujte v hledání. Nebojte se stoupat výše. Najdete štěstí.“
Poučení pro život: Nemáme-li ve své profesi hluboké znalosti, můžeme propást mimořádnou příležitost.
Vlkovi se narodí miminko. Tak ho, jak to žádá tradice, s kamarády řádně zapije a druhý den se unavený a s obrovskou kyticí vydá do porodnice.
Sestřička mu miminko ukáže a vlk se rozplývá:
"To je ale krásné miminko, koukněte ten růžovoučkej čumáček. A jaký má roztomilý očička. A vidíte ty nádherný ouš...
Turista si pronajme velblouda a vydá se na projížďku po Sahaře. Jede, jede, sluníčko pálí - najednou se velbloud zastaví a stojí. Turista ho prosí, přemlouvá, vyhrožuje - nic nepomáhá, velbloud stojí jako přibitej.
Turista se zoufale rozhlíží, všude kolem jen písek. A najednou si všimne klacku zapíchnutého v hromadě písku a na něm napíchnuté cedule s nápisem VELBLOUDSERVIS a šipkou.
Vydá se tedy směrem, kam ukazuje šipka - chvíli velblouda táhne za sebou, chvíli ho strká, funí ... no a když už si myslí, že žízní padne, najednou vidí před sebou na zemi sedět Araba v tom jejich hábitu a vedle něj v písku namalovanej obdélník.
"Prosím Vás, já hledám velbloudservis, nevíte, je to ještě daleko?"
Arab se široce usměje: "Velbloudservis je tady, pane."
"No to jsem rád. Porouchal se mi velbloud, nechce a nechce jet, nevím, co s ním je. Můžete se mi na něj podívat?"
Arab ukáže rukou na ten obdélník a povídá: "Zacouvejte si do boxu."
Turista s hekáním nastrká velblouda do obdélníku, Arab pomalu vstane, ze záhybu hábitu vytáhne hůlku, rozmáchne se a vší silou praští velblouda přes ..... jistá velmi citlivá místa. Velbloud vyrazí jako vystřelenej z praku a nadzvukovou rychlostí zmizí za nejbližší dunou.
Arab se spokojeně usmál: "Vidíte, pane, Váš velbloud už je zase úplně v pořádku."
"Noooo, v pořádku sice je, ale taky je FUČ! Jak já ho teď chytím?"
"Zacouvejte si do boxu ..."
Nebo: čech Rus a Američan se vsadili kdo nejdéle vydrží ve strašidelné jeskyni. Jde tam Rus a slyší: oloupu tě sežeru tě pak tě z ona vyhodím!!!!! Uteče! Jde tam Američan a uslyší to samé. Uteče!!!! Jde tam čech a uslyší to samé. Rozsvítí baterku a tam je opice jak říká banánu: oloupu tě sežeru tě pak tě z okna vyhodím!!!!
( nechcete jsi semnou zahrát kdo nebo co jsem??)
Zvířátka svolají schůzi a zjišťuje se, kdo o tom něco ví.
Přihlásil se zajíc: "Já bych o tom něco věděl. Jdu kolem našeho krásného nového záchoda a slyším divný funění. Tak se chci kouknout, co se děje, a v tom se rozlítnou dveře, chytne mě medvěd, vytře si se mnou zadek a vyhodí mě zavřeným oknem."
Všichni se po sobě kouknou, ale medvěd je silák, tak všichni raději mlčí.
Druhý den jsou u záchoda vyražené dveře. Zvířátka zase svolají opět schůzi.
"Já bych o tom něco věděla," přihlásí se liška. "Jdu takhle kolem našeho záchodku a slyším divný funění. Jdu blíž, ale vtom se rozlítnou dveře, medvěd mě popadl, vytřel si se mnou zadek a prohodil mě zavřenýma dveřma."
Všichni se zase po sobě kouknou, už jsou na medvěda dopálení, ale přece jen se ho bojí, tak nic neříkají.
Nicméně třetí den najdou místo kadibudky jen ruiny. Všude po okolí jsou třísky z prken, střecha se kymácí napíchnutá na nejvyšší borovici a zbytek okna je nalezen půl kilometru od původního místa.
Zvířátka svolají třetí schůzi. Tohle je už učiněný vandalství. Kdo o tom něco ví? Chvíli je ticho a pak se přihlásí ježek:
"Já bych o tom něco věděl ...."
Sleduje Vladimír Putin zprávy a tam slyší:
"Američani vypálili na Rusko atomovou bombu, 500.00 mrtvých!"
"A safra!" vykřikne Putin a rozkáže svým vojákům:
"Ihned vypalte na Ameriku atomovou bombu!"
Jeden voják povídá: "Nemáme atomovou bombu!"
"Ne? A tamto je co?" ukazuje Putin na jednu.
"Ale to je gumová atrapa!" povídá voják.
"Nevadí, vypalte gumovou atrapu!"
Druhý den se George Bush dívá na zprávy a tam pozoruje:
"Rusové vypálili na Ameriku atomovou bombu! Milion mrtvých a ještě pořád skáče!"
Koncem šestnáctého století se v italské Cremoně sešly tři známé rodiny,
které vyráběly housle.
Před obchodem Amatiů stála velká cedule:
"Nejlepší housle v Itálii!"
Hned vedle, před domem Guarnierů, bylo na ceduli zlatým písmem:
"Nejlepší housle na světě!"
Na konci ulice byla dílna Antonia Stradivariho a na jejích dveřích malá cedulka:
"Nejlepší housle v ulici."
"Ale, lidé dobří, já tady hledám poctivost."
"Jo dědečku, tu u nás nenajdete. Ale poradíme vám - zkuste zajet do Ruska, tam byste ji možná ještě našel."
A tak druhý den v Moskvě na Rudém náměstí vidí lidé malého, bělovousého stařečka - po čtyřech leze po zemi, ručičkou šátrá, lucerničkou si svítí. Lidem je dědečka líto.
"Copak hledáte, dědečku? Řekněte a my vám to pomůžeme najítt."
"Ale, lidé dobří, já tady hledám poctivost."
"Kdepak dědečku, tu u nás už nenajdete. Ale zkuste zajet do Česka, tam prý ještě existuje."
A tak další den vidí Pražané na Václavském náměstí pod koněm malého dědečka, bílé vlasy, bílé vousy - po zemi leze po čtyřech, ručičkou před sebou šátrá.
"Copak se vám stalo, dědečku? Něco jste ztratil? Řekněte, my vám pomůžeme hledat."
"Ale, před chvílí jsem si tu položil takovou malou lucerničku - a je PRYČ."